Hrací strojek

Karel Plíhal

1:NEad svátečním pHitím čC#mekáš, kdy už chAytím,
kdGy už jiskra přAeskočH4susí,    H 
nEáhle mezi řHečí vC#me tmě ruka nAěčí
zlGatým klíčkem HotočEí.
2:Stává se to zřídka, čas jak stará zídka
na prášek se rozdrolí,
pán se dvorně klaní, k tanci vyzve paní,
roztáčí se soukolí.
R:TCiše cinká strojek hrEací, tCóny hodné mistra sklGáře,
mCizí v dálce kdesi v mrEacích, kdCe se rozpouštějí v pGářeH.
3:Pán se stále klaní roztančené paní,
nic jinýho neumí,
ač má v hlavě zmatky, kolečka a drátky
jeho vášně utlumí.
4:Tak jí aspoň znova šeptá něžná slova,
ona se jen usmívá,
ve strojku to chřestí, zvonivýho štěstí
pomaloučku ubývá.
5:Poslední dvě noty zpité do němoty
mizí na dně skleniček,
pán se ohnul v pase, a tak skončila se
krátká láska na klíček.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:01.503+00:00
Výsledky hledání: